Zadeček jako v bavlnce
Zadeček jako v bavlnce Autor: Kateřina Lipinská | Datum: 19.3.2010 | Vydání: 4/2010 Papírové, nebo látkové? Po boomu pohodlných papírových plenek začínají v posledních letech některé maminky objevovat kouzlo látkových plen.
Zadeček jako v bavlnce
Nejedná se o návrat k pracným a i pro miminko nepohodlným praktikám našich maminek. Dnešní alternativy jsou velmi příjemné pro miminka a nepředstavují ani o tolik pracnější variantu. Naproti tomu jsou ekonomicky výhodné a zdravotně nezávadné. A že používání papírových plen velmi výrazně zvyšuje množství vyprodukovaného odpadu, to je zřejmé i ekologickému laikovi. Je tedy moudré se nad používáním látkových plenek alespoň zamyslet.
U tří dětí jsou papírové pleny luxusem
Pětatřicetiletá Martina používá látkové plenky již u třetího dítěte a vzkazuje: „Není to až taková práce navíc. Zpočátku je trochu náročnější organizace, ale když se vše zaběhne, zjistíte, který typ plen vám vyhovuje nejvíce, a naučíte se je rychle skládat, je to minimální zdržení. U první dcerky jsem používala zpočátku papírové plenky. Později jsem je začala střídat s látkovými. Pro druhé dítě jsem dokoupila jen látkové. Přesněji řečeno: máme doma i jednorázové, ale používám je výjimečně při cestování, nebo třeba když jsem já nebo holky nemocné a není čas a nálada na nic navíc. Naštěstí se látkové plenky nemusejí žehlit, to totiž nesnáším.“
Proč se pro látkové plenky rozhodla? „Nebyl to jen jeden důvod, spíše kombinace několika. Jsem docela ekologicky zaměřená a hodně mi vadilo, kolik odpadu po nás zůstává. Plánovali jsme alespoň tři děti a platíme hypotéku, takže i finance jsou pro nás důležité. U jednoho dítěte možná není tak podstatné, zda nakoupíte výbavičku látkovek, nebo kupujete jednorázovky, ale u tří se to už opravdu vyplatí. A navíc mám i dobrý pocit, že takto je to pro moje děti lepší.“
Neztraťte se v „látkovkách“
Dokonale suchou plenku z reklamy bez chemie nevytvoříte. Svrchní vrstvu papírových plen tvoří lisovaný textil, pod nímž se nachází savá vložka, která obsahuje absorbční gel. Ten váže vodu, takže se nedostane zpět k pokožce a působí na dotek jako suchá. Naproti tomu látková plenka bez chemikálií tuto možnost nemá, je proto potřeba ji častěji měnit. Je ale důležité, aby byla pokožka miminka v suchu, což zajišťuje takzvaná separační plena, která se umisťuje mezi látkovou plenku a zadeček miminka. Ta zajistí odvedení moči od zadečku dítěte. Je potřeba ji měnit při každém přebalování, ale můžete ji prát a použít opakovaně. Pro přebalování tedy potřebujete separační plenu, minimálně jednu látkovou plenu a svrchní plenkové kalhotky. A kbelík, v němž budete použité plenky skladovat.
Z jakých látkových plen máte na výběr? Stále je možné koupit čtvercové plenky, podobné těm, na kterých jsme vyrostli my. Porovnám-li ty „zděděné“ s nově koupenými, zdá se mi, že ty nové méně sají. Nevím, zda je to jen pocit, ale nejsem jediná maminka, která ho má. Proto se při přebalování doporučuje používat tyto pleny dvě.
Savější jsou takzvané vícevrstvé pleny, složené z více vrstev, jak už název napovídá. Oboje se vkládají do plenkových kalhotek a používají se separační plenou. Výhodou je, že tyto plenky lze skládat různými způsoby podle toho, jakého je miminko pohlaví, v jaké pozici se nejčastěji nachází (zda leží na bříšku, zádech nebo už běhá), což ovlivňuje místo, do kterého nejvíce čurá. A když má miminko řidší stolici, můžete tomu skládání plenky přizpůsobit. Jinou alternativou jsou „kalhotkové“ nebo „kapsové“ plenky, na které ještě obléknete plenkové kalhotky.
Plenkové kalhotky, které tvoří svrchní nepropustnou vrstvu, jsou také mnoha typů. Kromě klasických neprodyšných „igeliťáků“, které některá miminka špatně snášejí, máte k dispozici i další materiály. Buďto kalhotky s polyuretanovou (případně i polyesterovou vrstvou), případně méně známé kalhotky flísové nebo vlněné. A nakonec je možné sehnat i plenkové kalhotky a plenky „v jednom“. S těmi se potom při přebalování zachází stejně jako s jednorázovými. Na rozdíl od nich je ale přeperete a nemusíte vyhodit. Tak co, vyberete si?
Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Děti a my č. 4/2010
nebo v On-line archivu.